Možná vám to přijde divné, ale Vlaštovičník patří do čeledi Papaveraceae (makovité). Název Vlaštovičník nese prý díky řeckému chelidon – vlaštovka.
Staré zdroje uvádí, že Vlaštovičník začíná růst, když se objeví první vlaštovky, jiné spojují Vlaštovičník s činností vlaštovek, které rostlinku používají, aby jejich mláďatům pomohl rozlepit slepené oči.
Vlaštovičník je vysoká, něžná, křehká i nebezpečná kráska, která v sobě ukrývá velkou sílu. Naši předkové ho nazývali Božím darem.
Herbáře uvádí, že celá rostlina je jedovatá, neboť obsahuje přes 20 alkaloidů. To činí rostlinku nestabilní, neboť obsah alkaloidů se mění během vegetačního období. Výrazný vliv má i to, kde rostlinka roste, i to jak a kdy ji sbíráme. (Pro představu – nejvíce alkaloidů je obsaženo v kořenech – až 2%, v nati cca 1% a v plodech 0,15 . 0,3%).
Nejznámější je alkaloid chelidonin, který působí jako analgetikum a sedativum, dále pak chelerythrin, který lokálně dráždí a tlumí respirační centrum v CNS, alkaloid sanguinarin je inhibitor acetalcholinesterázy (může v malých dávkách zlepšovat přenosy v nervovém systému ale ve větších dávkách může vést k paralýze) a alkaloid berberin stimuluje hladké svalstvo. Vlaštovičník též obsahuje deriváty kyseliny kávové.
Používání Vlaštovičníku je proto sporné a rozhodně tato bylinka nepatří do rukou těch, kteří by s ní prováděli experimenty. Těm ponechme tradiční potírání bradavic latexovým žluto – oranžovým mlékem s cytostatickým účinkem, který úspěšně odstraňuje bradavice virového původu, kožní plísně, kuří oka a jiné kožní změny.
Zvažte podávání dětem, do 10 let jejich věku zvolte raději jinou bylinku, rovněž těhotné a kojící ženy by se měly této bylinky vyvarovat.
Mnoho otázek je na téma, jak vlastně Vlaštovičník použít?
Odpovím jednoduše – mnoha způsoby po pečlivém zvážení a v rozumném dávkování
- Sběr kvetoucí natě
Kvetoucí rostlinku vytrhneme i s kořeny (kořen umyjeme) a zavěsíme ve svazku na stinné ale dobře větrané místo. Sušený Vlaštovičník si ponechává po usušení svou barvu, lehce se drolí a vydává svou charakteristickou vůni. Usušenou nať skladujeme ve tmavé, dobře uzavřené nádobě.
Nevýhoda: Neznáme obsah alkaloidů a díky nestabilitě se velice rychle účinné látky snižují.
Bylinkový čaj ze sušené natě: 1 čajovou lžičku sušené rostliny přelijte vroucí vodou, nechejte 10 minut luhovat. Pijte 30 min před jídlem (3x denně).
Kdy použít Vlaštovičník?
- na potíže s játry
- na zlepšení tvorby žluči a jejího pohybu
- na rozšíření žlučovodů
- na zlepšení trávení
- působí antiviroticky, protiplísňově a protizánětlivě
- čistí krev
- zlepšuje činnost ledvin,..
Upozornění: Nepodávat dětem do 10 let, těhotným, kojícím ženám.
Užívat max. 3 týdny!!!
2. Mast z Vlaštovičníku
1 celou kvetoucí nať i s kořenem (opatrně omyjeme) pokrájíme na 1cm kousky (nejlépe keramickým nožem). V pomalém hrnci nebo na vodní lázni rozehřejeme 200g tuku dle vlastního uvážení (sádlo, vazelínu, olivový olej, bambucké máslo, kokosový tuk, aj), přidáme pokrájený Vlaštovičník a při 60 stupních macerujeme 2h. Druhý a třetí den maceraci opakujeme. Pak mast scedíme, přidáme 3-5% včelího vosku a mícháme do rozpuštění. Hotovou mast slijeme do kelímků a uskladníme v chladu.
Použití:
- na kožní plísně
- kuří oka
- nehtové plísně
- vředy, kožní změny a útvary.
Postižená místa natíráme 3-5x denně.
3. Tinktura z Vlaštovičníku
Opatřete si 1 celou, vykvetlou rostlinu Vlaštovičníku i s kořenem, trhanou za poledního slunce. Kořen opatrně omyjte a keramickým nožem pokrájejte na cca 2-3 cm velké kousky.
Pokrájenou bylinku zvažte a kolik g čerstvé rostliny máte, k tomu přidejte pětinásobek 60% alkoholu. Láhev s obsahem macerujte při pokojové teplotě 3 týdny, vhodné je obsahem lahvičky alespoň několikrát promíchat. Po třech týdnech sceďte a uložte ve tmavé lahvičce v chladu.
Tinktura působí rychleji a účinněji než čaj.
Akutně se užívá 3x denně 15 – 20 kapek.
Působí na:
- játra, tvorbu žluči a žlučník
- reguluje menstruaci
- snižuje bušení srdce
- působí sedativně
- tlumí dráždivý kašel
- používá se jako antiastmatikum
- jako přírodní antibiotikum
- uvolňuje střevní křeče
- likviduje HP viry
4. Kvašená šťáva z Vlaštovičníku
Připravíme si jednu celou kvetoucí rostlinu i s kořenem, posbíranou za poledního slunečného dne a celou ji odšťavníme. Šťávu nalijeme do lahvičky tak, aby byla do ¾ a pevně ji uzavřete šroubovacím uzávěrem. Lahvičku uložíme na tmavé místo (dejte si do nějaké nádoby – do misky). Během 2-3 dnů začne šťáva kvasit – v tomto okamžiku opatrně povolte uzávěr (aby nevybouchl). Necháme kvasit 3-5 týdnů a každý den odpouštíme vzniklé plyny. Konečná fáze je ta, kdy má obsah lahvičky jantarovou barvu a dále nekvasí. Kvašená šťáva je pro užívání bezpečnější nežli čerstvá bylina. Hotovou šťávu nalijte do malých lahviček (hlídejte aby v nich bylo co nejméně vzduchu)
Použití:
1 kapku denně do každé nosní dírky při polypech a zánětech dutin
1 kapku do vnějšího koutku oka (projasňuje vidění a odstraňuje šedý zákal)
5. Kvas z Vlaštovičníku (zdroj: Ruský bylinář).
Kvas je poměrně bezpečná metoda, pokud použijete vyšší dávku – což ihned poznáte podle bolesti hlavy, pocitu na zvracení nebo průjmu, můžete tento lektvar užívat i delší dobu než doporučované 3 týdny u samotné bylinky.
Návod na přípravu:
Připravte si 5lt zavařovací sklenici, do ní nalijte 2,5 lt syrovátky. Přilijte 2lt studené, převařené vody a promíchejte. Do plátěného čistého pytlíčku dejte 2 celé kvetoucí natě (bez toho silného stonku) a 5 rovných polévkových lžic cukru. Aby pytlík klesl ke dnu, vložte kámen (nejlépe křemen). Pytlíček vložte do sklenice se syrovátkou a sklenici doplňte po spodní okraj studenou převařenou vodou. Zakryjte gázou a nechejte kvasit při pokojové teplotě. Doba kvašení se pohybuje podle teploty 5-10 dní.
K čemu je kvas dobrý?
- k pročištění celého organismu po zimním období
- k redukci hmotnosti (odbourává tuky)
- čistí střeva
- odkyseluje
- čistí játra, žlučovody a ledviny
- zvyšuje imunitu
- působí antiviroticky
- odstraňuje otoky nohou
- má i protinádorové účinky
Jak dlouho pít: 5-6 týdnů
Jak často a kolik? 2x denně (ráno na lačno a večer před spaním) po 100 ml.
