Lidové názvy: Žahavka, žihlava, žíhavka, prhlinka, velká kopřiva, prlice, pyhlavka, kropiva, žihlavka.
U nás roste asi 35 druhů kopřiv, převážně na vlhčích a dusíkatých půdách, podél cest, v křovinách, na březích, pasekách, rumištích,….
V ČR se vyskytuje hojně po celém území. Na jejím masivním rozšíření má velký podíl hnojení polí. Latinské rodové jméno je odvozeno od latinského slova uro, které znamená pálit. Žahavost chlupů kopřivy způsobují zřejmě aminy acetylcholin, histamin a serotonin (dříve byla uváděna jako příčina pálení kyselina mravenčí, což se dle novějších výzkumů jeví jako omyl), nicméně i v řadě novějších publikací se mluví o „dosud neznámém kopřivovém jedu“.
Kopřiva je vytrvalá, obvykle dvoudomá, až 2 m vysoká bylina. Lodyha přímá, 4 hranná, obvykle nekořenující, chlupatá, jen zřídka téměř lysá. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, čepel delší než řapík, vejčité až kopinaté, na bázi srdčité, na okraji pilovité nebo zubaté, chlupaté, zpravidla s větším množstvím žahavých chlupů na žilkách. Květy jednopohlavní, nejčastěji v jednopohlavních květenstvích, jež vyrůstají v paždí listů, samčí květenství přímá a latovitá, samičí kratší, klasovitá nebo hroznovitá, za květu přímá, později nící, s žahavými chlupy, obě květenství delší než řapíky listů. Květy 4četné, nenápadné, nazelenalé. Kvete v červnu – listopadu.
Jarní sběr – sbíráme první, jarní rostlinky, nejlépe k přímé spotřebě ve formě čaje, šťávy nebo součástí potravy (Hildegarda z Bingenu uvádí, že kopřiva by se měla konzumovat vařená v potravě, neboť je pro člověka velmi ostrá).
Chrolofyl působí na náš organismus povzbudivě a protizánětlivě.
Listy kopřiv obsahují množství chlorofylu (až 1%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, železo, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které „zastavují krvácení“), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Sbíráme list a nebo nať od jara do září. (nejkvalitnější bylina je pouze od jara do poloviny května, později se v ní mohou objevit dusíkaté látky). Suší se co nejrychleji ve stínu, pokud použijeme umělé teplo, nemělo by přesáhnout 50 °C.
Použití kopřivy v léčitelství je velice rozmanité a má dlouhou tradici.
1. Působí jako antirevmatikum
2. Působí příznivě na červené krvinky
3. Působí dobře při diabetu
4. Detoxikuje játra
5. Posiluje ledviny, působí na zjištěné zbytky krve v moči
6. Působí močopudně
7. Působí na DNU
