Je liánovitý keř s přísavnými kořínky. V mém rodném Polabí břečťan parazituje v lesoparcích téměř na všech stromech a pro jistotu i na polorozpadlých zídkách a plotech. Je úplně všude a nabízí své služby těm, kteří trpí na respirační potíže všeho druhu.
Dle mého názoru je to silná a velice účinná bylinka, která v krátké době uleví. Patří do kategorie těch „účinnějších“. Osvědčila se v případech, kdy běžné bylinky (např. divizna, podběl, sléz,….) nezabírají. Pak nastupuje rychlá síla hedelixu!
Břečťan zpracovávám nejčastěji do formy sirupu na různé úporné a dusivé kašle, výborné jsou i sušené listy, které lze přidat do bylinkové směsi. Listy se sbírají na jaře, (ty čerstvé) a suší se do čajových směsí, můžete si z nich též připravit tinkturu. (Recepty naleznete v příslušných záložkách – sirupy nebo tinktury)
Břečťan se používá:
- na úporné kašle
- astmatické projevy
- plicní katary
- na podporu činnosti jater a žlučovodů
Z herbářů – břečťan byl klasifikován jako bylinka toxická, proto se nedoporučuje konzumovat dlouhodobě (jedovaté nejsou listy, jak se mnozí domnívají, ale bobule. K otravě dítěte údajně stačí 5 bobulí).
„Břečťan mámí smysly, pije-li se ho příliš, vyprazdňuje hlavu. Vnitřně užíván, poškozuje nervy, leč při vnějším použití dělá zase právě nervům dobře“.
„Nápoj z každého druhu břečťanu působí močopudně, mírní bolesti hlavy, zvláště v mozku“.
„Kdo napřed požije nápoj z bobulí s šafránově žlutou šťávou, bezpečně zůstane uchráněn opojení“.
/Plinius/
