Propojení východní moudrosti a západního bylinkaření

Moudrost bylin: Rozhovor s autorkami nové knihy o propojení východní a západní medicíny

Chcete posílit své zdraví a předejít nemocem? Nová kniha Propojení východní moudrosti a západního bylinkaření přináší unikátní spojení tradiční čínské medicíny k vytvoření účinných bylinných směsí z našich domácích léčivých rostlin. Kniha je bohatá na praktické rady, podrobný popis jednotlivých bylin a jejich účinků. Autorky se snaží podpořit české bylinkáře a bylinkářky ve snaze o detailní diagnostiku, která vychází z principů tradiční čínské medicíny (TČM), a současně zpřístupnit TČM využití našich domácích léčivých rostlin. Na téma bylinek a nové knihy jsme vyzpovídali obě autorky, zkušenou bylinkářku Lenku Martanovou a MUDr. Eriku Goetzovu, lékařku TČM.

Paní Martanová, vaše nová kniha Propojení východní moudrosti a západního bylinkaření je určena nejen čtenářům mající znalosti tradiční čínské medicíny. Prozraďte nám, co nabízí tato kniha nového, pro ty, kteří se TČM nezabývají?
Nově jsme v bylináři, který je součástí knihy, popsaly působení našich dostupných bylin jazykem, který se používá v TCM, abychom mohly lépe pracovat s jednotlivými obrazy nemocí a obtíží. Takto je kniha srozumitelná široké bylinkářské veřejnosti. Čtenáři najdou u každého obrazu ukázkovou směs s vysvětlením, proč jsme konkrétní bylinu zvolily. Tomuto tématu jsme se věnovaly několik let v praxi, tudíž vycházíme z našich dlouholetých, praktických zkušeností. Knihu jsme obohatily např. o byliny používané k regulaci nervového systému, což v TČM není z tohoto úhlu běžné.

Tradice v bylinkaření je u nás dlouhá. Můžete nám říct, jak si k vám bylinky našly cestu a je stále něco, čím vás překvapují?
Bylinky jsou láskou na celý život. Mým koníčkem je vyhledávat staré texty a porovnávat je s moderními přístupy, nebo hledat moudrost vepsanou mezi řádky těch, kteří byli ve svém oboru mistry. Mám ráda bylinky v mnoha jejich podobách – v mistrovsky sestavených Bachových esencích, v homeopatické podobě, v bylinných čajích, koupelích, mastech, tinkturách nebo v lahodných vínech a likérech. Ale ze všeho nejraději s nimi hovořím, to je cesta, která mě obohacuje a neustále rozšiřuje mé obzory. Jejich laskavost a moudrost jsou nekonečné….

Zajímá mě, můžou bylinky užívat všichni pacienti s různými onemocními, např. s autoimunitními, s alergiemi, s onkologickými diagnózami?
Nerada odpovídám na obecné dotazy. Příčina i projev onemocnění se mohou u jednotlivých lidí lišit, proto je tak důležitý individuální přístup kvalifikovaného terapeuta, který zvolí přesný obraz nemoci, podle kterého sestaví bezpečnou bylinnou směs. Bez toho bylinkářské umění se posouváme do sféry pokus – omyl a to se odrazí, bohužel i ve výsledcích.

Volíme byliny často tehdy, až když se v těle projeví nějaká nemoc, dysbalance. Poté je vaše kniha užitečným průvodcem. Avšak co prevence? Doporučujete občas nebo i pravidelně užívat třeba jednodruhové bylinky nebo bylinné směsi? A řeší otázku prevence i vaše kniha?
Často hledáme pomoc poté, co naše tělo nebo duše onemocní. Naším záměrem při psaní knihy bylo i to, aby jednotlivé obrazy a následné sestavení bylinné směsi byly srozumitelné a mohly se tak stát průvodcem péče o naše zdraví. A prevence? Zde položím otázku já – Kolik času denně věnujete tomu, aby se vaše tělo a vaše duše cítili příjemně? Prevence není o pití bylinných čajů ale o celkovém přístupu k sobě. A k tomu si večer můžete dopřát šálek lahodného lipového nebo meduňkového čaje.

Napadá mě ještě otázka TČM a emocí. Emoce jsou u TČM spojovány s konkrétním orgánem nebo orgánovou dráhou. Typicky třeba vztek a játra. A když se v léčbě zaměříme na jaterní dráhu, podpoříme játra těmi správnými bylinami, avšak daný klient si emoce vzteku neřeší. Máte nějakou radu? Jde vůbec řešit symptomy, ale na emoce již tolik nebrat zřetel?
Toto téma jsme pečlivě rozebraly v dané kapitole. Z pohledu klasického bylinkaření uvolňujeme energii jater a současně pracujeme i s nervovým systémem (emocemi). Bylinná směs bude tedy obsahovat dle zjištěného obrazu byliny působící na játra i nervový systém. Výsledkem bude zklidnění emoce a pokud bude daný klient pracovat na pochopení, co jeho stavy způsobuje, z bodu onoho zklidnění si bude schopen uvědomit, proč se ocitá v situacích pro něho nepříjemných.

A co otázka kontraindikací? Zohledňuje kniha i tento pohled? Např. léky na vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, léky na ředění krve atd.
Naše kniha, byť má téměř 800 stran, nemůže obsáhnout všechny informace. Předpokládáme tedy alespoň základní fytoterapeutické znalosti čtenáře. Byliny, u kterých je možná kontraindikace jsou označeny hvězdičkou s odkazem na herbáře.
Mohu to říci i jinak-ten, kdo se rozhodne pro bylinnou léčbu, by měl být zodpovědný a základy farmacie, klasické medicíny a fytoterapie by měl znát.

Vaše kniha se zabývá bylinkami, které rostou všude kolem nás. Kde třeba vy sama doporučujete bylinky sbírat, ve kterých lokalitách. Jakou roli může hrát na kvalitu bylin počasí, nebo třeba úplněk a jak bylinky uskladňovat?
Toto téma je velmi obsáhlé, bylinkařením se zabývám téměř 40 let a za ta leta mám své oblíbené lokality ve středních Čechách. Často navštěvuji i Jizerské hory, Šumavu a další lokality. Základem kvalitního sběru je znalost bylin, pozorování přírody a navázání komunikace s duchy rostlin. Práce s bylinkami se dá částečně naučit, důležité je s nimi být….

A dozvím se v knize, jaké dávkování bylin zvolit?
Každý obraz, nebo chcete-li obtíž je popsána z pohledu západní medicíny i z pohledu TČM, vysvětlujeme, jaké příznaky se objevují i jaký je princip jejich nápravy. Čtenář tak najde byliny používané v TČM i byliny používané v našem lidovém léčitelství. Ke každému obrazu je sestavena ukázková směs, vč. dávkování.
Ráda bych jen podotkla že směsi jsou sice pojaty jako vzorové, nicméně vždy je důležitý individuální přístup. Ten je klíčem k úspěchu.

Jsem-li čtenář mající byliny v oblibě a jsem třeba ještě zároveň klient TČM, doporučila byste mi vaši knihu?
Pokud je vám blízká filozofie, ze které TČM vychází, kniha vám může býti nápomocná v pochopení obrazů potíží (proč se mi to děje), které MUDr. Erika Goetzová popsala tak, aby byly srozumitelné i těm, kteří TČM nestudovali.
Každopádně jsou tam např. velmi podrobně popsány všechny fáze respiračních onemocní, což určitě ocení rodiče dítek školkových a školních.

Zasloužila by si kniha druhý díl a o čem by mohl být?
Kniha by si určitě zasloužila několik dílů, ve kterých bychom se mohly pustit ještě více do hloubky. Pokud bych měla říci pouze jedno téma, tak v současné době, z mého pohledu je to psychika u mladých lidí.

Paní Martanová, je ještě něco, co byste ráda zájemcům o téma sdělila?
Ráda bych na závěr dodala, že zdraví je stav, který ovlivňuje mnoho vnějších vstupů, ať je to strava, naše myšlení a prožívání, vliv společnosti, atd…, to vše nás nějakým způsobem formuje a to, jak my to zvládneme, záleží jen na nás. Je dobré znát reakce svého těla a vědět, jak mu pomoci, když se vychýlí z pomyslné rovnováhy. Jsme za své tělo i za svou mysl zodpovědní.

Vyzpovídali jsme i paní doktorku MUDr. Eriku Goetzovou, lékařku TČM.

Paní doktorko, jaká byla vaše největší výzva při psaní této knihy?
Naší největší výzvou bylo najít společný jazyk, abychom byly schopné pojmenovat jevy v lidském těle (a samozřejmě též v přírodě). Vzhledem k tomu, že v západním bylinkaření není dochován žádný diagnostický systém, bylo potřeba si vyjasnit pojmy a též terminologii. Výhodou tradiční čínské medicíny je, že byly zaznamenány zkušenosti a též disputace lékařů mnoha generací, často na příkaz císaře. Nedocházelo tak významně k ničení literárního dědictví předchozích generací jako na západě.
Na osobní úrovni jsme musely překonat rozdílný vývoj našich osobností. Zatímco Lenka ve větší míře rozvíjela pravohemisférový způsob vnímání reality, já jsem dávala přednost levohemisférovému typu. Naše setkání bylo tak výzvou od prvního okamžiku, a obě jsme se učily jedna od druhé. Já jsem mnoho let hromadila encyklopedické znalosti západní medicíny, tradiční i klasické čínské medicíny a snažila se je ověřit v praxi. Nechtěla jsem se však omezit jen na rostliny dovážené z Číny a předpokládala jsem, že též léčivé rostliny rostoucí na západě lze zařadit do fytoterapeutického systému čínské medicíny. Z tohoto důvodu jsem na toto téma absolvovala kurz Jeremyho Rosse pořádaný v Mnichově, ale stále to „nebylo ono“. Současně jsem měla v plánu odletět do Ameriky, kde S. H. Buhner vyučoval po vzoru Indiánů, jak „hovořit“ s rostlinami. A pak jsem náhodou objevila Lenky kurzy o bylinkaření, kde mj. ukazuje, jak lze komunikovat s rostlinným světem. A tady vznikla naše touha (a také výzva) propojit naše znalosti a zkušenosti.

Jaké jsou obecné zásady při sestavování bylinných směsí a jejich podávání z pohledu TČM?
To je velice široká otázka. Především se vychází z individuální diagnostiky. Musíme si uvědomit, že vývoj čínské medicíny je několikatisíciletý, takže se v historii objevovalo více škol. Ale obecně lze říct, že se vychází z modelových situací (každé onemocnění je rozebráno do několika syndromů či obrazů), pro které byly vytvořeny typické směsi, které jsou ještě individuálně upravovány dle potřeby konkrétního člověka. Stejný přístup jsme použily i v naší knize, ovšem přeložen do jazyka srozumitelného pro českého čtenáře.

Jaké jsou vaše zkušenosti s kombinací TČM a západní medicíny v klinické praxi?
Velmi dobré. Tyto dvě medicíny se nevylučují a mohou se dobře doplňovat. Samozřejmě je potřeba obezřetnost a nejdůležitější pravidlo je správná individuální diagnostika.

Za jak dlouho může pacient pociťovat užívání bylin a produktů TČM?
Na tuto otázku nelze obecně odpovědět. Někteří vnímají účinek po několika dnech, jiní po dvou až třech týdnech. Takto to bývá zejména u chronických onemocnění. U akutních onemocnění typu „chřipka“ je efekt rychlejší.

Zajímá mě pohled TČM a lokálních produktů. Těžko budeme v Evropě shánět např. tibetské bylinky, avšak využít principů TČM ve spojení lokálních surovin, bylin, to je nejspíš důvod, proč tato kniha vznikla. A zajisté i důvod, proč by se principy několikatisícileté tradice čínské medicíny mohly doplňovat o lokální byliny.
Souhlasím s Vámi. Kniha shrnuje naše dosavadní zkušenosti s propojením nejen TČM diagnostiky a našich bylinek, ale také jsme zjistily, že lze kombinovat i léčivé rostliny z různých zeměpisných oblastí v jedné směsi. Nakonec sami Číňané si také dováželi léčivky z různých zemí. Jen je třeba zachovat přesnost v terapeutickém záměru (záměrech) založeném na individuální diagnostice. Proto jsou v knize uvedeny v tabulkách TČM léčivky paralelně vedle léčivek známých u nás. Každá tabulka reprezentuje konkrétní terapeutický záměr. Uvedené modelové směsi lze tedy jednoduše modifikovat výběrem bylin ze správné tabulky. Tento přístup jsme poslední dva roky též učily své kolegy s různým bylinkářským zaměřením a ukázal se funkční nejen u profesionálních bylinkářů, ale také v domácím použití. Ještě bych měla dodat, že jsme diagnostický systém TČM rozšířily i o pohledy vycházející ze západní medicíny, například v oblasti ošetření emocí, obtíží nervového či hormonálního systému.

___

Kniha je uceleným praktickým průvodcem k sestavování individuálních bylinných směsí, který vychází z více než dvacetileté bylinkářské praxe autorek. Je rozdělena do pěti dílů podle živlů (oheň, voda, země, kov, dřevo), a představuje tak originálním způsobem témata, jež dosud nebyla v tomto rozsahu ani komplexnosti zpracována.

Cílem autorek je podpořit české bylinkáře a bylinkářky ve snaze o detailní diagnostiku, která vychází z principů tradiční čínské medicíny (TČM), a současně zpřístupnit praktikům TČM využití našich domácích léčivých rostlin. Kniha je tedy nepostradatelným pomocníkem pro všechny praktiky TČM, kteří si přejí zařadit do své praxe byliny rostoucí v našich zemích, ale i pro další hledající bylinkáře, kteří chtějí vytvářet bylinné receptury založené na přesné klinické diagnostice. Všichni zde naleznou konkrétní návody na vytváření individuálních směsí složených z dostupných bylin na konkrétní obtíže s detailním vysvětlením modelových klinických situací.

Tato kniha dokazuje, že lze propojit východní moudrost medicíny starobylé Číny s bohatstvím evropských léčivých rostlin.
Více na www.grada.cz

Děkuji oběma za rozhovor
Mgr. Aneta Václavíková
Grada Publishing a.s.