Arnika je léčitelským zázrakem horských luk a dnes již patří mezi chráněné rostliny. Historicky je pokládána za jednu z nejmocnějších evropských léčivek.
Arniky chodím obdivovat na šumavské pláně, jsou to nenápadné a velmi skromné rostlinky. Pokoušela jsem se jejich semínka zaset o 300m níže, ale zřejmě potřebují k svému růstu chlad, vláhu a určitou drsnost Šumavy.
Arnika má spoustu lidových jmen: chlupáček, kořen kamzíkový, prhonina, konilék, smetanice, šlakové koření, vomanovej šafrán, závraťový kořen.
Některé názvy dají tušit, že jde o velmi mocnou bylinku, se kterou je třeba umět nakládat. V dnešní podobě se užívá do antivirových čajů, homeopatická forma je výborná na rychlou pomoc po úrazových traumatech, tinktura je též vhodná při rychlém nástupu virózy a mast na revma a bolesti kloubů.
První písemné zmínky, které jsem objevila, spadají až do 12. Století. Hildegarda z Bingenu nechala svého písaře zaznamenat upozornění na jedovatost Arniky v případech špatného podání. V těchto dobách i vesnické báby kořenářky podávaly kořen arniky ženám, na podporu krvácení a vyvolání potratu.
V jiných textech uvádí, že se arnika používala jako silný prostředek k hojení vymknutých kotníků, různých pohmožděnin, při vyčerpání ale i při nemocech srdce a krevního oběhu. Dokonce prý uměla postavit na nohy ty, kteří již vyčerpali dvou energii.
Arniku můžeme brát jako kouzelnou Svatojánskou bylinu. Když je umírněné počasí, vykvétá na Svatého Jána. Chcete-li zažít pocit z louky plné arnik, vydejte se s batůžkem na šumavské louky. Určitě to stojí za to!
Když si přivoníte, arnika vydává příjemnou jemnou vůni – která ukazuje na přítomnost thymolu a terpenů, které zlepšují prokrvení, má antiseptické účinky, dále obsahuje helenaliny – což působí vysoce protizánětlivě a tiší bolesti. Tříslovina v bylině opět působí protizánětlivě a její barvivo, stejně jako u dalších žlutých a oranžových rostlin mírní otoky. Celkově arnika posiluje srdce, podporuje krevní oběh, upravuje tlak a urovnává menstruaci.
Protože vnitřní užívání bylo zakázáno, bylinka se používá jako součást mastí a rozšířeně v podobě homeopatické pod názvem arnica montana.