O máku

od | Bře 27, 2021 | Ze starých herbářů

(Úryvek z knihy Obrazy z přírody II – K.Starý):

„Na kyprém poli blíže tiché vesničky rozložil své stánky s hejnem svých sluhů spanilý bůžek v podobě líbezné panny. Nevyšel ze země, nýbrž sestoupil s vysokých nebes na zemi unylou, aby připravoval pro živoucí tvory nejsladší nebes dar – líbezný spánek. Za obydlí zvolil si krásnou, vysoko-rostlou bylinu – snodárný mák.

Ze šedivého zrnečka, útlého a drobounkého vznikla rostlina k podivuhodné mohutnosti. Hladký a štíhlý je stonek její, na němž sedí listy veliké, podoby vejčito-kopinaté, vykrojované a spanile kadeřavé. Zvláštní sivé jíní pokrývá stonek i list jakoby závoj večerní mlhy spočíval na obydlí líbezného anjela. Na vysokých lodyhách usedly si přeozdobné květy. Něžná poupátky k zemi kloní těžké hlavičky, jakoby dřímala ve svém šedozeleném kožíšku. Očka jsou zavřena a hlava svislá jen stísněný prozrazuje život, avšak, jakož ve snícím spáči duch neodpočívá, nýbrž nové a nové obrazy vytvořuje k vrcholu blaha spáče unáší, tak i v poupátku tichém čilý panuje ruch, list za listem, obrázek za obrázkem vzniká k netušené kráse, až vše k okrouhlému celku dospělo. Hle, již těsné pokrývky pukají, zvolna padajíce k zemi. Čtyry lupeny květné, veliké a nádherné, bílé, červené i tmavě nachové rozvinuly své prapory, aby zavály v stejnobarevné záři ranních červánků.

Uprostřed květných lupenů, ozářená věncem jemných tyčinek, vypíná se hlava stříbrošedá, na níž se skví, jako koruna na temeně královském, hvězda paprskovitá. Kouzelná moc, léčivé síly plná, spočívá v této ověnčené hlavě. Hoj, jak to kvetoucí pole září v tom lesku slunečním. Tisícero květů plápolá v bujaré mladosti k blankytu nebes, a jako o závod pukají ustavičně nová a nová poupátka, rozvinujíce veškerý svůj svěží půvab a lesk“.

Čtěte dál…