Všudypřítomná, krásná, elegantní, tajemná, osobitá, magická……… Houba, která zdobí lesy po celém světě. Houba, o níž píší staré civilizace. Houba, o které vlastně vůbec nic nevíme, krom toho, co nám kdysi řekli ve škole.
Muchomůrku znali staří Sumérové, Vikingové ji požívali, když šli do bitvy, Indové ji opěvují ve svých védách…. a já, když jdu lesem, vidím je rozkopané, od lidí, kteří zastávají názor, že to, co není jedlé, zaslouží si smrt. Muchomůrka červená byla součástí nápoje Sómy, božského nápoje, který používali Árjové.
Krásná Muchomůrka červená z vyšších poloh je ke sběru vhodnější, nežli ta, která roste v nížinách. Ideální je, když je poseta co největším množstvím puntíků.
Sibiřské legendy praví: kolik muchomůrek sníš, tolik uvidíš muchomůrkových mužíků, kteří budou poskakovat kolem tak dlouho, dokud se nezmocní tvé duše, kterou po spletitých stezkách odvádějí do světa mrtvých.
Příprava muchomůrek:
Muchomůrky se nakrájí na cca 1cm plátky a suší se v troubě při 80 stupních. Takto usušené houby se pak konzumují srolované polknutím. Na intoxikaci stačí jedna středně velká muchomůrka, začátečníci by měli začínat s 1/4 dávkou. (Sušením se mění v houbě účinné látky – kyselina ibotenová se dekarboxyluje v muscimol, čímž se snižují nežádoucí vedlejší účinky. Účinek se dostaví cca po 90 minutách – viděný obraz se začne vlnit, neživé věci ožíjí, nastupují sluchové halucinace, někdo upadá do polospánku s barevnými vizemi, objevují se pocity lehkosti a euforie. U někoho se mohou objevit pocity na zvracení a zvracení, porucha koordinace, ztráta rovnováhy, malátnost. Stav „zhoubení“ může trvat 6-8 hodin).
