V našich podmínkách známe 12 až 15 druhů. Máta vznikla zkřížením máty vodní (Mentha aquatica) a máty klasnaté (Mentha spicata).
Máta je vytrvalá 40 až 80 cm vysoká bylina s nadzemními plazivými výběžky. Lodyha je lysá nebo roztroušeně chlupatá, čtyřhranná. Listy vstřícné, úzce vejčité až podlouhlé, špičaté, řapíkaté, zubaté.
Květy v hustých lichopřeslenech vyrůstajících z paždí listů, koruna je světle růžová až světle fialová. Kvete v červenci-listopadu.
U nás se máta velice snadno pěstuje a velice vzácně zplaňuje.
Listy obsahují silici (1 až 2,5%) s hlavními složkami mentholem (asi 50% z obsahu všech silic), menthonem (asi 10%), menthofuranem, sabinem, piperitonem a dalšími a dále asi 5 až 6 % tříslovin, hořčiny a flavonoidy.
Sbíráme listy nebo kvetoucí nať několikrát do roka těsně před rozkvětem.
Sušíme ve stínu buď na sítech, nebo tenkých, zavěšených svazcích.
Mátu sušíme co nejrychleji – při pomalém sušení hnědne, při vyšších teplotách – nad 35 °C dochází ke ztrátě silice.
Použití:
- odstraňuje křeče v trávícím ústrojí
- povzbuzuje trávení
- má protizánětlivý účinek
- při nadýmání
- podporuje funkci jater a žlučníku
- příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní
- inhalace napomáhá při zánětlivých procesech dýchacích cest
Upozornění: máta se nepodává dlouhodobě, ani ve velkých dávkách.
Některé osoby mohou být alergické na menthol .
Ve starých herbářích se uvádí:
Užívá se za lék proti žaludkovým neduhům, nadýmání, průjmu; zevně přikládá se sušená neb čerstvá.
Odvar potřebuje se též proti bolení, které předchází čmýru.
Voda z máty upraví se, když 1 libra nati a 12 liber vody svaří se na 4 lib.
Olej mátový potřebuje se k mazání při křečích a ochrnutích.
Tinktura připraví se z 3 kventlíků oleje máty kadeřavé, půl kventlíku oleje máty peprné, jež rozpustí se v 1½ mázu líhu 90% a procedí; sirup mátový upraví se z nati, jež ve vodě se vaří, a přidá cukr.
Také výtažky a pilulky (kuličky) připravují se z máty neb jejího oleje.
Máta vodní (Mentha aquatica) má vejčité chlupaté listy, posázené žlázami olejitými; květ fialově červený. Listí sbírané známo v lékárnách pode jménem folia menthae crispae. Odvar listů těch s bílým vínem zahání červy (škrkavky), působí na moč a větry.
Listí rozmačkané zahání bolení v hlavě; hojí také bodnutí včel neb vos. Utřené listí, přindáme-li k nosu, čistí a sílí mozek; působí dobře také při mdlobách. Přidá-li se k němu heřmánek, rozseká a svaří ve víně (půl litru s vodou smíšeného) v pytlíčku a lisuje-li se to pak, poslouží to za obklad pro rodičky (šestinedělky), zahánějíc bolesti, které časem následují porod.
