V léčitelství se využívají oba druhy lopuchů. Díky květům ho můžeme znát pod názvy knoflíky, lapáčky, lepíky, ježek, žebrácké knoflíky, babí kořen, nebo hořký lupen. Lopuch je bylinka používaná poměrně zřídka, patří ale mezi významné pomocníky při léčbě slinivky a diabetu. Při této chorobě je důležité podporovat též látkovou výměnu a regulovat množství tekutin v organismu (samozřejmě je důležité přidat i další bylinky, lopuch však tvoří hlavní složku bylinkové směsi).
Tato krásná, plevelná bylinka zdobí rumiště, smetiště, navážky, roste i podél cest, či na okrajích polí. Lodyha dosahuje až 1,5m, charakteristické jsou jeho velké přízemní listy.
Kořeny jednoletých rostlin se sbírají na jaře (v březnu-dubnu), když vyrazí první listy nebo na podzim po odkvetení (v září-říjnu). Lopuch má kořeny dlouhé a křehké, neobejdete se bez rýče. (Lopuch větší rozeznáte od plstnatého podle „bodláků“, plstnatý má v bodlinkách prorostlou plsť).
Jak poznáme jednoletý kořen?
Je šťavnatý, křehký, když ho ochutnáme, připomene nám chuť kedlubny. Dvouletý kořen je již dřevnatý a často i dutý (krásný, zdravý, dvouletý kořen, sbíraný na jaře vypadá v řezu jako obrázek níže)
Po vykopání kořeny omyjeme kartáčkem a nakrájíme. Já jarní i podzimní kořeny suším v sušičce při teplotě do 40 °C. Správně usušený kořen je uvnitř bílý až krémový a zvenčí tmavě šedý až černý. Nemá žádný charakteristický zápach a jeho chuť je nahořklá.
Kořen lopuchu obsahuje inulin (až 45%), proteiny, glykosid arkciín, polysacharidy, silice, kyselinu palmitovou a stearovou, třísloviny, slizovité látky, hořčiny, bílkoviny, sulfáty, fosfáty vápníku, draslíku, hořčíku, aj.
V léčitelství se kořen lopuchu používá:
- při dně, revmatismu, artróze
- při diabetu
- zlepšuje látkovou výměnu
- při ledvinových a močových kamenech
- při gastritidě
- na žaludeční a dvanáctníkové vředy
- na záněty v dutině ústní
- má antibakteriální, močopudný a potopudný účinek
- na oplachy při vypadávajících vlasech
- při malárii
Ve formě obkladu je účinný na dermatitidy a ekzémy.
