Krásné, voňavé kdoule… ale co s nimi?
Babička je mívala v pokoji ve skleněné misce. Když jsme je jako děti ochutnaly, dostalo se nám napomenutí, že „to není jedlé“. Mívaly zvláštní vůni. O několik let později, když jsem se zabývala středověkým léčitelstvím a dostaly se mi do rukou recepty abatyše sv. Hildegardy, objevila se vedle jedlého kaštanu, mišpule a opět kdouloň s dalšími zapomenutými bylinkami a plody. Již za středověku patřila kdoule mezi plodiny protizánětlivé, léčící trávící trakt.
Jak je použít?
Kdoule dozrávají koncem září a v říjnu. Jejich chuť vynikne, když je necháme přejít mrazem.
Na výrobu likéru budeme potřebovat šťávu z kdoulí (jsou tvrdé a málo šťavnaté). Nechejte omyté kdoule přejít mrazem, nastrouhejte je, odšťavněte (získáte velice málo štávy)….
do 1lt kdoulové šťávy přidejte:
- 1/2 lžičky mleté skořice
- 2 celé skořice
- 8 roztlučených hřebíčků
- 2 roztlučené badyány
- 10g nastrouhaných hořkých mandlí
- 1 lžičku sušené citronové kůry
Vše zalijte 1 lt konzumního lihu 60% a nechejte 1 měsíc při pokojové teplotě. Po této době přeceďte přes plátěný hadřík a přidejte 5 lžic včelího medu.
Likér užívejte jako lék – 1 malého panáka po jídle.
