Často se setkávám s pověrami, že kaštan je strom jedovatý. Pokud však budeme respektovat určité zásady, můžeme se bez obav pustit do bezpečného používání. Každopádně kaštan působí dojmem majestátným, silným a neohroženým. Jeho velký pupen v sobě ukrývá něhu křehkých, pozvolna se rozvíjejících listů i éterických květů. Kaštan má v sobě jemnou energii obou protikladů. Tu a tam nám nechá spatřit převahu jedné či druhé a obě štědře nabízí svému okolí.
Kaštan se v lidovém léčitelství používal dle zmínek v literatuře až v 18 století, kdy kaštanovou kůrou felčaři snižovali horečku.
V lidovém léčitelství se dodnes používá kůra, listy, květy i plody, ovšem s opatrností, neboť vnitřní použití může při nevhodně zvolené dávce způsobit nevolnost a žaludeční křeče.
Sběr kůry – se provádí brzy z jara z čerstvých větviček. Mletou kůrou se zasypávají otevřené rány bércových vředů.
Sběr listů – se provádí v období květu. Čerstvé listy se vkládají do povlaků na zklidnění bolavých a neklidných nohou.
Sběr květů – se provádí v květnu. Je nutné odtrhnout každý jednotlivý kvítek. Sušené květy se přidávají do čajových směsí na podporu cévního systému, úlevu od křečových žil, napomáhají odstraňovat lymfatické otoky. Květy naložené do Alpy ulevují namoženým svalům, šlachám, kloubům.
Sběr plodů – Plody nošené v kapse dodávají energii, plody v sáčku se přikládají na bolavá místa, aby z nich vytáhla bolest, Ze strouhaných plodů lze připravit mast na křečové žíly a rozhýbání stagnující lymfy.
Kdysi jsem v antikvariátu objevila knihu od Dr. S. Prát – příběhy kaštanu (vydána v roce 1944)
….Stála uprostřed luk, tmavozelená mezi světlezeleným, mohutně nápadná v rozložené rovině. Vedla od kostela ke hřbitovu. Kaštanová alej. Na jaře vyrážely na hnědočerných větvích pupeny světlé jak hřejivá naděje, před létem vklouzly do svatebních šatů a vesele házely kolem sebe bělorůžové kvítky, v létě kouzlily chodbu se zeleným stínem, na podzim stlaly koruny na cestu žlutý koberec a dětem shazovaly dárky: hnědé kuličky s bílou tečkou…..
